Hans Leo Hassler *25.10.1564 Nürnberg †5.6.1612 Frankfurt am Main Jeho otec Izák (cca 1530) pocházel z Jáchymova. Svého syna učil hře na varhany, později se Hans Leo vzdělával v Benátkách, kde byl jeho učitelem sám Andrea Gabrieli. 1585 se vrátil do vlasti a stal se komorním skladatelem hraběte Oktaviana II. von Puggera v Augsburgu a varhaníkem u sv. Mořice. V roce 1590 vydal své první dílo Canzonette a quatro voci. Po smrti hraběte Oktaviana (1601) odešel do Norimberka, kde se věnoval hlavně obchodním aktivitám, vývoji a výrobě varhanních automatů. 1608 se stal komorním varhaníkem držďanského kurfiřta Christiana II. Saského. V roce 1595 jej císař Rudolf II. spolu s bratry Kašparem a Jakuben povýšil do šlechtického stavu s predikátem von Roseneck. Hans Leo Hassler zemřel na tuberkulózu. Jeho dílo spojuje dokonalou polyfonii pozdní renesance a harmonické výboje benátské raně barokní homofonie, reflektované zejména v písních, zatímco například mše a moteta vycházejí více z kontrapunktických principů éry předchozí, ve stopách Orlanda di Lassa a německé varhanní tradice.